„Große Jacht", „Neue Jacht", „Vergoldete Jacht", „Velká jachta", „Nová jachta", „Pozlacená, zlacená jachta".   
Tato jachta byla součástí flotily braniborského velkého kurfiřta Fridricha Viléma I. Vlajkovou lodí této flotily byl Fridrich Wilhelm Zu Pferde 1680.
Byla postavena v letech 1678 - 1679 v loděnici GC Peckelherius ( Pechelhering ) v  Kolbergu. Jako vzor posloužila jachta Prince Willema III. Oranžského.
Tato loď měla v Oranienburgu dva předchůdce. V roce 1651 postavil Daniel Davids z Utrechtu dvě malé jachty v Bötzowě, pro kurfiřta a jeho manželku Luise Henriette. Bohužel o těchto lodích není nic známo.

Jako podklad pro rekonstrukci této jachty výše uvedených rozměrů, posloužil návrh holandské jachty od Jacobuse Storcka z poloviny 17. století a pro exteriérový design a zbarvení známé malby holandského malíře Lieveho Verschuiera, který představuje kurfiřstkou flotilu z roku 1684.
Na této malbě byl trup pod čarou ponoru, stejně jako vodoryska a zábradlí tmavě hnědá, boční stěny a záď světle hnědé barvy. Na galionu byl bílý kůň se zlaceným jezdcem. Zlaté listy s tmavými pruhy mezi hnědými pruhy zdobily horní boční stranu trupu, pod nimi byly zlaté úponky na zářivě červeném pozadí. Vnější stěny nástavby a vnitřní boční stěny měly stejnou barvu jako vnější stěny, přičemž střecha nástavby měla světle zelenou patinovanou měď. Boční okna kabiny a střešní nosníky zdobily zlaté dekorace.
Na světle hnědém zrcadle, v podstatě jako boční stěny, spočívá na zlatých palmových ratolestech bílý štít, na kterém je červený Brandenburgský orel se zlatým žezlem na modrém štítu. Štít byl korunován červeným hermelínovým kloboukem. Znovu zlacené byly postranní postavy, držáky medailonů a podpěry zrcadel stejně jako ostatní ozdoby. Nad horním pásem, zdobeným listy, svítí jasně červená barva. V medailonu stál zlatý název "F.W" na červeném pozadí a lucerna byla opět zlacená.
Na všech vlajkách byla červená Brandenburgská orlice na bílém pozadí.

Délka byla 70 (podle jiných informací 72) stopy, šířka 21 a ponor 5 1/2 nohy (1 Amsterdamer foot = 28.3 cm).
Měla osm děl, a v roce 1683 šest 3 liberních.

Posádku tvořilo 12 mužů a v případě války mohla být rozšířena až na 50 mužů.

Od roku 1680 byla umístěna v Pillau.
V roce 1693 se plavila do Amsterdamu a Dolního Porýní.
V roce 1694 nastoupila cesta z Emdenu do Londýna s Brandenburským velvyslancem Thomasem von Dankelmannem.
Od konce devadesátých let do roku 1700 byla umístěna v Berlíně, poté znovu v Emdenu, kde byla v roce 1721 vyřazena.

Podle jedné verze byla používána  pro diplomatické mise do Londýna. Podle jiných údajů prý není mnoho zpráv o její činnosti v braniborské flotile.
Byla umístěna v přístavu Pilaf a až do r.1700 v Berlíně. Později v Emdenu, kde byla za války zničena.