Grosse jacht a holandské jachty 17. století

 Moje první informace o podobě a zbarvení lodě byla samozřejmě z knihy Risse von Schiffen des 16. und 17. jahrhunderts (5. vydání z roku 1979). Hodně dlouho jediné a nevyvratitelné. Jenže pak jsem našel knihu Die Niederlandische Jacht im 17.Jahrhundert. A můj náhled na plány pro tuto loď se začal trochu měnit. Poté se mi podařilo kontaktovat pana Ab Hovinga - a začít s ním řešit rozpory mezi plány a knihou. Zjistil jsem, že hodně věcí není tak, jak ukazuje původní plán. A začal jsem předělávat již postavenou loď, protože s takovým expertem za zády to prostě udělat musíte!

 V knize se tvrdí, že se jedná o rekonstrukci podle nákresu Jacobuse Storcka. Ab Hoving a tým Rijksmusea v Amsterodamu podrobil podklady zkoumání a věci, které byly tolik let jasné a neměnné, se rázem začali měnit ( plány byly nakresleny v roce 1940 ). Přišli na to, že podklady, o které se autor opírá, nemohou být ze 17. století ( na základě špatně popsaných částí lodě, papíru, atd. ). Svůj výzkum publikoval v článku Seventeenth-century Dutch ship design drawings. Real or counterfeit? Co se dá použít, je zbarvení lodě, protože to je zpracováno podle obrazu Lieve Verschuiera, které představuje kurfiřtskou flotilu z roku 1684.

   Kdo začne stavět tuto jachtu bez znalostí věcí kolem, asi začne hledat na internetu podobné lodě. Několik se jich dá skutečně najít, ale ihned vám dojde, ze jsou to předělané plány Grosse jacht,  jen s minimálními změnami a někdy i nesmyslnějšími úpravami, než originál.  Na internetu najdete tyto:

Holandská jachta 1670

Jacht d´Oro 1679

Kurfiřtská jachta 1694

Svatý Petr 1693

 Dají se ale i koupit plány u kterých by člověk přepokládal kvalitu: Mamoli a Jacht Mary 1660

Bohužel i tyto komerční plány obsahuji chyby. Je trochu zarážející, ze existuje  model v londýnském muzeu a plány na tuto jachtu ho ignorují.

Mondfeld vydal plány na jachtu s názvem Max Emanuell 1711. Sice opět obsahuji drobné chyby, ale jsou z výše uvedených asi nejlepší.

No a nakonec jsem si nechal plány na Utrechtskou jachtu 1746. U ní je několik výhod. Lze zakoupit knihu Scratch building the yacht Utrecht od Gilbert (Gib) McArdle. Další plus této jachty je i v tom, že je to funkční replika, jejíž fotografie i videa lze bez problému najít na internetu. A když budete mít chuť, můžete na ni i plout.

V předchozích řádcích jsem velmi často používal pojem plány jsou špatně. Co tím vlastně myslím? Ve většině případů se jedná o to, že na plánu buď něco chybí, nebo je to zakresleno chybně. Pojďme se tedy podívat, co je všechno špatně na Grosse jacht?
 1. Poklopy
 2. Deck horse 2x
 3. Kolkovnice
 4. Boční kýl
 5. Krakorec
 6. Lana kormidla 2x
 7. Uložení kotvy
 8. Kolík na krakorci
 9. Úvazové lavice
10. Upevnění čelenu
11. Pevné lano čelenu
12. Pata stěžně
13. Úvazová lavice na stěžni
14. Trojúhelníky na stěžni
15.,16. Osmihrany na stěžni
17. Háčky stěhů na stěžni
18. Hák na stěhu
19. Myš a raks
20. Přední plachta upevnění na čelenu
21. Lano přední plachty
22., 23., 24. Rohy trojúhelníkové plachty
25. Kladkostroj vratiráhna
26. Poloha vratiráhna
27. Upevnění vratiplachty deck-horse
28. Upevnění vratiplachty u stěžně
29. Upevnění kladek
30. Kladky horní plachty
31. Lano spodního ráhna
32. Bojka
33. Zpevnění plachet
34. Barva stěžně a ráhen

1. Poklopy ( v plánu není ani jeden )

Asi těžko si představíme loď, která by měla otvory do podpalubí, ale ničím by je nezakryla. Na obrázku níže je přední poklop pro kotevní lano. Poklop zakrývající vchopd do podpalubí samozřejmě nebude mít otvory pro kotevní lana.

2. Deck - horse ( před předním stěžněm není vůbec, zadní je jen krátký )

Tahle věc autorovi plánů zcela unikla. Zadní deck - horse sice nakreslil, ale jen jako jakousi část ( tahle chyba je na dalších plánech velmi častá ). A to, že před stěžněm by tohle zařízení mělo být také, asi ani nevěděl, což je patrné z toho, kam vedou lana plachty na plánu. Ještě víc asi zarazí chybné zakreslení deck - horse u jacht Mary 1660, zejména z toho důvodu, že na modelu je tohle zařízení naprosto viditelné.
Deck - horse by měl vést z boku na bok. Mohly být vyrobeny ze železa i dřeva. Průměr železa asi 4 cm, průměr dřeva 8 x 8 cm.

3. Kolkovnice ( není nakreslena žádná )

Tohle zařízení autor raději nenakreslil vůbec. Při konzultaci s panem Ab Hovingem se mi na toto téma dostalo odpovědi, že je celkem jedno, kterou ze dvou variant udělám. Lze použít obě a záleželo na staviteli, který způsob zvolil. ( tahle odpověď byla na můj vkus dost častá - u deck - horse jsou dvě varianty, zde také, u polokladek, wantů, zbarvení stěnů a ráhen také. na lodě této doby se neaplikovaly nějaké předpisy, proto zde mohou být rozdíly a záleželo na stavitelích, jaké zvolí provedení )

4. Boční kýl ( špatné složení prken a celý zvedací mechanizmus )

Bohužel funkci tohoto zařízení autor plánů zcela jistě neznal, nebo nechápal, protože kromě tvaru je vše chybně. Na druhou stranu je tahle chyba velmi užitečná, když porovnáváte špatné a dobré plány, protože podle ní poznáte ty špatné. Je ale trochu smutné,že se tahle chyba dostala i do knihy Miloslava Cajthamla Historické lodě 16. až 18. století.

Jednotlivá prkna musí být spojena svorníky. ( když budete zkoumat podrobněji plán, tak zjistíte, že jsou tam malé trojuhelníky, které by zcela jistě vypadly ).
Složení prken - měla by být do V ( nikoli rovnoběžné ) a celý kýl je mírně prohnutý. Hlavy hřebíků byly čtvercové a asi 2 cm. Svorníky byly o něco větší, asi 4 cm.

Systém zvedání bočního kýlu je nesmysl. Zvedání takovým rumpálem neexistovalo.

Na zvedání se používal systém lan a kladek.

5. Krakorec ( vynechaný kladkostroj )

Netuším, jakou měl autor plánů představu o zvedání kotvy, ale nenakreslil kladkostroj, který se používal.  Bohužel díky tomuto opomenutí narazíte na drobný problém, protože je třeba zeštíhlit ozdobnopu podpěru krakorce.

6. Lana kormidla ( Obě lana zcela vynechána )

Horní lano sloužilo k zajištění kormidla v případě vysazení z čepů, spodní lano sloužilo k omezení boční výchylky kormidla.

7. Uložení kotvy ( špatně položená, musí být jen zaháknutá )

Tak jak je na plánech, neodpovídá zvyklostem námořníků a pravidlu, že kotvu je třeba do vody hodit. Tak jak je kreslená, by ji museli nejprve přemístit přes sloupek a teprve potom hodit do vody.

8. Kolík na krakorci ( není vůbec )

Protože na původních plánech je kotva jinak umístěná, nepotřeboval autor plánů tenhle kolík. Ale on by tam měl být.

9. Úvazové lavice ( provedení na plánech lze akceptovat )

Ano, na plánech to není špatně nakresleno, ale já jsem pro svůj model zvolil tohle provedení ze dvou důvodů: jednak je na utrechtské jachtě, ale hlavně je tohle provedení na obraze Lieveho Verschuiera.

Alternativa z Utrechtu:

10, 11. Ukotvení čelenu s lanem ( lano není vůbec nakresleno )

Možná, že by se původní uchycení čelenu dalo použít. Ale jak mi napsal pan Ab Hoving, mělo by to být provedeno tak, aby šel čelen rychle a snadno vyndat.

V každém případě ale chybí na plánech tohle lano, které zpevňovalo čelen a drželo jej u lodě.

12. Pata stěžně ( kožená manžeta zcela chybí )

Na plánech je jen jakási kostička, ale o nějaké snaze zabránit vodě vniknout do podpalubí ani stopa.

13. Kolkovnice na stěžni ( zcela chybí )

Typicky holandská věc také chybí. A je jí potřeba, protože i uvázání lan je nutné předělat.

14. Trojuhelníky na stěžni držící vratiplachtu ( nesmysl )

Autor plánů si myslel, že vratiplachta se ke stěžni přivázala a pak se asi jen lana zahákla za jeho nesmyslné trojuhělníky a tím veškerá práce skončila. Ale vratiplachta byla k palubě přitahována kladkostrojem. Ten je i vidět na fotografii u bodu 12.

15. - 17. Osmihrany a háky pro stěhy ( nejsou vůbec )

S provedením zejména horní části stěžně si autor hlavu nelámal. Spodní osmihran sloužil k upevnění wantů ( nevím, jak si autor myslel, že tam drží ) a zavěšení spodního ráhna. Horní osmihran nahradil takovými divnými kotoučo-plackami, se kterými jsem si velmi dlouho lámal hlavu, jak by to asi mělo fungovat.

Nějaké háky pro upevnění stěhů zřejmě nepovažoval za nutné.

18. Hák stěhu ( přivázaný a chybí celé kování )

Na obrázku níže není hák stěhu, ale plachty. Jde spíš o to, že celé kování na plánech chybí. Přední stěh je jen zavázán za čelen, místo toho, aby byl zaháknutý za přední oko na kování.

19. Myš a raks

Tyhle věci neznal nejen autor plánů ale ani já, proto zde uvádím překlad a vysvětlení od pana Ab Hovinga:

Myš na stěhu je nutná pouze v případě, že by měla být spuštěna čnělka stěžně. Myš zabrání tomu, aby zůstal v cestě, když vrchní čnělka jde dolů.Vzhledem
k tomu, že Statenjacht nemá vrchní čnělku, kterou by bylo možné spustit, není myš nutná.

Raks: Nevím, proč se používají v některých případech a ne v jiných případech. Zdá se, že jsou použity obě metody, ale zdá se to vhodnější pro čtvercové plachty, které drží ráhno u stěžně, než pro plachty jako hlavní plachta Statenjachtu.

20. Oko pro plachtu ( nesmyslné upevnění plachty k čelenu )

Je třeba, aby se tento konec plachty posouval po čelenu. Jen s přivázáním to nejde.

21. Lana přední plachty ( chybí )

Uvazovala se na oba boky, v závislosti na poloze plachty.

22. - 24. Rohy plachty ( přední lano zcela chybí, zadní uvázáno nesprávně na stěžeň )

Zadní lano jde na chybějící deck - horse.

25. Kladkostroj vratiráhna ( špatný typ )

Na plánu je jen normální kladkostoj, trochu zvětšený.

26. Poloha vratiráhna ( vzhledem k chybějícím, či nesprávným dílům je třeba vratiráhno posunout o kus níže )

27. Upevnění vratiplachty na deck - horse ( není vidět )

Pan Ab Hoving mi zde doporučil, abych dvoukotoučovou kladku umístil k vratiplachtě a jednokotoučovou na přední deck - horse.

28. Upevnění vratiplachty na stěžeň

Nejčastější typ byl ten levý.

Upevnění vratiplachty k vratiráhnu:

29. Upevnění kladek ( kladky s háky zcela chybí )

Kladky, které se pravidelně sundavaly, měly háček.

30. Kladky horní plachty ( jsou špatně na ráhnu )

31. Lano spodního ráhna ( kresleno s kladkostrojem )

Bylo jen zaháknuto a v případě, že nebyla plachta napnuta bylo jen otočeno o 90 stupňů.

32. Bojka kotvy ( není kreslena )

Zde je obrázek od Otto Blooma z plánů na De seven provincien.

33. Zpevnění plachet v rozích ( není kresleno )

34. Barva stěžně a ráhen

Lana čelenové vlajky ( nejsou kreslena )

Použité zdroje:

Fotografie - statenjacht Utrecht
                 - Jacht Mary 1660, National Maritime muzeum
Obrázky - Verner Jaeger, Die Niederlandische Jacht im 17.Jahrhundert
             - Ab Hoving - emailová korespondence
             - plány Statenjacht Utrecht
             - plány De Zeven provincien ( O. Bloom )
Texty - Ab Hoving - emailová korespondence